Jak se říká - když se zavřou jedny dveře, druhé se otevřou. A to platí i v případě zaměstnání. Když jsem před třemi lety nastupovala do toho svého, myslela jsem si, že to bude jenom na chvíli, než se postavím na vlastní nohy a než si najdu něco lepšího. Jenže světe div se, ono to s tou vysněnou prací nebylo ani zdaleka tak jednoduché, jak si tenkrát moje čerstvě bakalářská hlavička myslela. Ke všemu mě tlačily i vnější okolnosti ohledně stěhování od přítele, hledání bytu, s tím spojené výdaje, takže jsem si nemohla moc vybírat.
A když už člověk jednou práci má, je dobře placená a natrefí na skvělý kolektiv, zjistí pak, že se mu vlastně už moc ani hledat nechce. Navíc se nenašla žádná nabídka, kvůli které bych riskovala odchod z jistoty. A tak jsem na tom nepopulární místě na poště zůstala až do teď.
Před dvěma měsíci se totiž přece jenom jeden inzerát práce vyskytl. Bylo u něj zřejmé, že nepůjde o žádnou kamufláž podomního prodeje nebo práce na živnostenský list s provizemi a pokud nebudu naprosté tele, tak snad nehrozí ani to, že by mě po třech měsících zkušební lhůty ze zištných důvodů vyhodili.
Dva měsíce výpovědní lhůty utekly nehezky rychle a mě čeká tento pátek rozlučkový večírek se všemi kolegyněmi i paní vedoucí. Stál tudíž přede mnou otazník, jak všechny adekvátně obdarovat něčím na památku. O tom, že scrapuji, většina ví a některé kolegyně dokonce mých "služeb" opakovaně využily. Přišlo mi proto logické, abych všech vytvořila nějakou osobní a tématickou záložku. Hrála jsem si s myšlenkou, že každé udělám záložku přímo na "tělo", ale u některých jsem si nebyla jistá, jestli bych se na 100% trefila, a proto vyhrál nápad druhý. A sice ten, udělat všem záložku sice stejnou, ale za to ryze pošťáckou.
A tak vzniklo těchto 11 krasavic. Vrchní strana je téměř totožná, ale na zadní stranu jsem každé napsala nějaký citátek, který podle mě danou osobu vystihuje nebo jí má nějakým způsobem nakopnout, čímž jsem dodala i onu osobní rovinu. Záložka bude součástí malého balíčku, který každá z kolegyněk obdrží.
3 kusy k sobě slepené barevné vysokogramážové čtvrtky, razítka mincí a bíle vyembosované poštovní razítko. Bílá gelová tužka, zpevňovač, zlatá průchodka, stužka a ručně obkreslený a vystříhaný motiv pošťácké trubky. To všechno x 11. Asi v půlce jsem myslela, že mě z toho klepne, ale nakonec jsem to dala. Doufám, že to kolegyním udělá aspoň trochu radost, dárek ocení a že si díky tomu na mě občas vzpomenou.
Wow! Vypadají vážně skvěle! Hrozně se mi líbí. Ale obdivuju tě teda za to stříhání toho loga, na to bych asi neměla nervy :D
OdpovědětVymazat.
Prosím tě, můžu si dovolit malou odbočku- chystám se do východních Čech a vzpomínám si, žes mi kdysi chválila vinobraní na Kuksu, je to tak? ... Stojí to za to? Mám dilema, jestli se za vánem vydat na Kuks nebo do Broumova - časově se mi hodí víc ten Broumov, ale Kuks mám zas spojený s radou do Tebe :-)
Však to taky byly nervy, všechno 11x obkreslit a vystříhat. Nadávala jsem jako špaček :)
VymazatCo se týče vinobraní - těžko soudit. Já byla jenom na Kuksu, takže nemám s Broumovem srovnání, ale osobní dojem je takový, že vinobraní na Kuksu bude mnohem pompéznější. Je vyhlášené a ročně na něj jezdí tisíce lidí. Je tu mraky stánků se vším možným, mají docela dobrý systém se žetony... Jen loni byl trochu problém s jídlem, kterého tam bylo relativně málo na takový počet lidí, takže šílené fronty. Ale víno super a výběr neuvěřitelný. I to prostředí bude rozhodně hezčí, než v Broumově. Za sebe bych dala rozhodně na klasiku a jistotu v podobě Kuksu. Byla jsem tu na vinobraní několikrát a nikdy nebyla zklamaná. Jenom malá rada, pokud se rozhodnete vážně pro Kuks a budete chtít koupit burčák - nečekejte! Burčák je během pár hodin pryč a kolem 14. hodiny už dochází. Je dost možné, že se poučí z loňska, ale vím, že okolo 15. hodiny už skoro nikde nebyl ;)